Nechcete mít nevzhledné díry v novém zateplení? Vyzrajte na ptáky již při revitalizaci!

Nechcete mít nevzhledné díry v novém zateplení? Vyzrajte na ptáky již při revitalizaci!

Zateplování budov pomocí polystyrénových desek je v současné době velmi využívanou technologií. Je velmi účinná, cenově dostupná a její realizace je jednoduchá. Skrývá však jednu nevýhodu – přitahuje datlovité ptáky, kteří zateplenou fasádu poškozují.

2014-02-23 13.22.552014-02-23 13.21.15S největší pravděpodobností je hlavním důvodem její „dutý“ charakter, který správně „rezonuje“. Nejčastěji fasády poškozují strakapoudi, ale výjimečně se rozhodnou udělat pořádnou díru do polystyrénu, orsilu či jiného izolačního materiálu také datlové a žluny. Vědci zcela neodhalili důvod, proč to tito ptáci dělají. Jedním z diskutovaných důvodů je akustická obhajoba teritoria – tzv. „bubnování“ zapříčiněná dobrou rezonancí používaných kombinací stavebních materiálů, které jsou zvukově podobné suchým a dutým větvím stromům, jež jsou běžně využívány těmito druhy ptáků v přírodě. Druhým diskutovaným důvodem proč datlovití poškozují fasády domů je hledání potravy. Zateplovací systém připomíná ztrouchnivělý strom, ve kterém se mohou nacházet larvy – jejich oblíbená potrava, a proto do polystyrénu hloubí otvory. Pro zateplenou fasádu je to ve výsledku vážný problém – otvory zatéká do dutin voda, která může zateplení vážně poničit, navíc je-li fasáda poškozená značně, ztrácí zateplení svou funkci. Důsledkem je i estetická nevzhlednost způsobená velkými otvory viditelnými již z dálky. 2014-02-23 13.22.20_detail dír

Jak tedy na zateplených budovách zabránit škodám způsobenými datlovitými ptáky?

Všechny dosud zkoušené prostředky, jak zabránit datlovitým ptákům, aby fasády nepoškozovali, se nesetkaly s velkou účinností – většinou nefungují vůbec nebo jen po velmi krátkou dobu. Neúčinné je nalepit či nastříkat na fasádu siluety dravých ptáků, nainstalovat vycpaniny nebo umělé napodobeniny dravého ptáka či sovy, nainstalovat plechové siluety krahujce, instalovat cédéčka zavěšená na provázcích nebo instalace dlouhých staniolů. Nevhodné je též akustické plašení, jelikož je účinné pouze po dobu, kdy je nahrávka přehrávána. O odchytu a transferu jednotlivců či jejich odstřelu se raději ani nezmiňuji, jelikož teritorium záhy obsadí jiný pták, který bude dále fasádu poškozovat.

Jak tedy problém vyřešit? Nejlépe je mu předcházet a to již při samotné revitalizaci. Jednou z možností je použít jinou technologii zateplování což se však může výrazně projevit v celkových nákladech na revitalizaci. Daleko vhodnější jsou lokální úpravy. Datlovití ptáci poškozují fasády především, jsou-li v blízkosti budovy vzrostlé stromy a nejčastěji „útočí“ na rohy domů. S velmi malou pravděpodobností poškodí fasádu na volné ploše stěny. Nejpostiženější jsou právě nároží budov a to na každou stranu přibližně v délce do 40 cm. Řešením je tedy upravit nároží domů tak, aby v případě pokusů strakapoudů či jiných ptáků je prvních pár „klovnutí“ dostatečně odradilo a k poškození fasády tak nedošlo. Ochránit zateplení je možné např. vložením drátěného pletiva s malými oky pod povrch omítky, obložením nároží plastovými deskami nebo nároží oplechovat. Vhodná řešení jistě nejlépe navrhnou samotné stavební firmy. Podstatné je, aby potenciálně poškozená nároží budov byla ochráněná před silnými zobáky datlovitých ptáků případně jim hladkost povrchu neumožňovala již samotné přichycení na budovu. Pokud se chystáte zateplovat dům, poraďte se s odborníkem a zjistěte, jaká úskalí Vám v dané lokalitě hrozí, jak je řešit tak, aby se dům zateplil a předešlo se následnému poničení nové fasády.

Předejít následným škodám se jistě vyplatí. Ochranná opatření nejsou ve výsledku cenově nákladná. Mnohem náročnější je naopak vzniklé škody opravit.

2014-02-23 13.22.42_zadní stěna oznčené díry 2014-02-23 13.20.36_z předu označené díryVyhloubených otvorů může být velké množství a jejich rozměry nejsou zanedbatelné. Navíc mnohdy jsou rozesety ve velké výšce po celé hraně nároží budovy.  Problém je také v tom, že tam, kde vznikne několik děr, jistě vzniknou další. Datlovité ptáky současné díry přitahují, a proto se na fásadě budou objevovat další.

Opravená fasáda si samozřejmé zachovává své izolační vlastnosti, její estetický vzhled je však narušen. Velkým problémem při opravě je právě „trefit“ stejný barevný odstín fasády, takže ve výsledku jsou na fasádě mnohdy znatelné kruhy jiné barvy. Opravení fasády však neznamená vyřešení problému, s největší pravděpodobností bude opravená fasáda datlovitými ptáky opět „napadena“. Vzniká tak začarovaný kruh neustálých oprav a nově vzniklých děr.

2014-02-23 13.25.09_červená opravená detail 2014-02-23 13.25.17_červená opravená se stromemProblém je také s načasováním oprav, jelikož vzniklé vyhloubené otvory mohou sloužit k hnízdění jiných druhů ptáků nebo jako úkryt netopýrům. Při opravách tak mohou být ohroženi chránění živočichové, kteří vyhloubené otvory osídlili ve svůj prospěch. Řešíte-li již vzniklý problém, obraťte se na odborného biologa, který Vám rád poradí jak v nastalé situaci postupovat.

 

Share Button

12 komentářů so far.

  1. Vlastimil Šplíchal napsal:

    Tak tento článek je úžasný a naprosto k ničemu, výčet toho co nefunguje je akorát tak dobrý k tomu, abych provedl nové zateplení, čekal jsem nějakou radu pro stávající a již zateplené domy. Velká většina RD již byla zateplena v minulých letech a tak rady jak zateplovat aby nedocházelo k poškozování fasád nejsou zrovna namístě, když mi zase nikdo nezaručí, že to bude fungovat????

    • Kateřina Carbolová napsal:

      Dobrý den pane Šplíchale, výčet toho, co nefunguje, Vám měl naznačit, co ani nemá cenu zkoušet, protože už to někdo vyzkoušel a opravdu to nefunguje.. A stoprocentně nebude fungovat nikdy nic.. strakapoudi a jim příbuzné jiné druhy ptáků si vždy budou dělat co chtějí. U domů nyní zateplovaných je vhodné použít preventivní opatření v článku zmíněná, přičemž to samé platí pro opravy již poničených fasád.. přeji Vám hezký den.. K.C.

    • Marta napsal:

      Pane Šplíchale, souhlasím s Vámi. Od tohoto článku jsem čekala radu, jak se bránit, je tu bohužel jen výčet toho, co funguje jen omezenou dobu nebo nefunguje vůbec a žádná rada, jak se účinně bránit. V tomto týdnu mně v ranních hodinách budí ťukání – za týden zvádl strakapoud vyklovat 3 krásné dírky v asi 5-ti metrové výšce, zajímavé, že přes den neťuká 🙂 asi je na něj moc horko.Nechápu, proč neťuká do stromů, kterých má v okolí fůru a raději ničí fasádu. Má prosím někdo radu?

      • Kateřina Carbolová napsal:

        Dobrý den, abych to shrnula, bohužel žádná „účinná obrana“, jak jste to nazvala, tak NENÍ a NEEXISTUJE… a proto Vám žádnou takovou radu poskytnout nemohu. Jedná se o volně žijící živočichy, kteří si vždy budou dělat co chtějí.. a kdybyste oplechovala nároží, nebo dala do nároží pletivo pod svrchní vrstvu fasády, tak Vám to nezaručí, že se strakapoudi nepustí do volné plochy o pár centimetrů vedle. K.C.

  2. www.vitalnet.cz napsal:

    Konečně někdo, kdo píše k věci a ne spekuluje a na konec sa zatoulá
    nevím kam. Prosím více

  3. Petr Hubený napsal:

    Dobrý den, díky za článek. Jsem opakovaně „postižený“ majitel fasády. Můžete mi tedy doporučit někoho na konzultaci příp. zda konzultaci provádíte Vy?
    Díky a zdravím

    • Kateřina Carbolová napsal:

      Dobrý den pane Hubený, v případě potřeby mi můžete napsat, pokusím se Vám poradit. Napište mi nejlépe email na katerina.carbolova(at)gmail.com. Popište problém, případně přidejte fotky. Pokud byste se chtěl obrátit na někoho jiného, doporučuji například pana Lukáše Viktoru z ČSO viktora(at)birdlife.cz nebo pana Evžena Tošenovského tosenovsky(at)birdlife.cz

  4. Karel Srba napsal:

    Nám se podařil boj se strakapoudy konečně vyhrát. Bydlíme v řadové zástavbě a strakapoud se nám dal do nové zateplené fasády. Nejprve jsme tu měli ornitologa, který úspěšně provedl s kolegou odchyt. Za měsíc (SLOVY: MĚSÍC!!!) k nám přiletěl další strakapoud a vše začalo na novo. Výsledek po odchytu byl tedy nulový. Na internetu jsem v diskuzích našel, že slušně zabírá prostředek Antistrakapoud. Jde o pastu s takovými držáky. Musím říct, že jsem tomu moc nevěřil, ale znáte to – „Tonoucí se stébla chytá….“ Jenže ono to funguje a funguje to bez chyby. Občas se tu strakapoud ukáže, ale vždycky klová jen do držáku, který je na klování určený, ten jsme nechali instalovaný na fasádě. Kdybych to neviděl, nevěřil bych! Jsou to rány na celou ulici, ale držák je z křemenné vrstvy, takže ji neproklovne a asi je strakapoud spokojenej. My taky, protože to strakapouda láká více než polystyren. Zvláštní je, že strakapoud má celou fasádu pro sebe, ale pokaždé si vybírá jen to místo s „klovacím“ držákem, je to pro něho jako magnet a ani v jednom případě (a to mě překvapilo nejvíc) se nám po instalaci Antistrakapoudu do fasády nedal. Fasádu jsme opravili a zůstává zcela teď neporušená.

    • Kateřina Carbolová napsal:

      Dobrý den pane Srbo. Děkuji za Váš příspěvek. O něčem takovém, co popisujete, jsem ještě neslyšela. Samozřejmě si zkusím zjistit více informací. Dopředu jsem ale velmi skeptická, protože ptáci mají obecně (až na některé druhy) velmi špatný čich, spíš by se dalo říct, že nemají skoro žádný. Většina druhů ptáků ho totiž nepotřebuje. A strakapoudi se mezi ně určitě řadí. Proto produkt fungující na bázi čichového odpuzovače na mě nepůsobí věrohodně.

      • Karel Srba napsal:

        Určitě s Vámi souhlasím, ptáci mají obecně velmi málo vyvinutý čich a pouze „čichové“ odpuzovače by neměly u ptáků velkou šanci – bylo by jim to jedno. Antistrakapoud ale využívá těkavé látky, které jsou nepříjemné pro strakapoudy obecně (z části i čichové ústrojí ale i například oči….). Strakapoud v tomto prostoru nedokáže setrvat a vždy z otvoru „utekl“. Nejlepší by asi bylo srovnání s krájením cibule: Pokud například krájíte ve velmi malé místnosti cibuli – je úplně jedno jestli cibule voní po vanilce, nebo po šeříku. V malém prostoru jsou výpary cibule tak silné, že dříve nebo později z místnosti stejně musíte pryč, protože se tam nedá vydržet, ale to nesouvisí přímo s čichem. Cibule vám bude nepříjemná i na oči atd. Cibule Vás pochopitelně nijak nepoškodila, stačí opustit daný prostor. Pouze je to nepříjemné a zvířata i lidi se asi shodnou – proč mám být na místě kde je mi to nepříjemné, když mohu jít jinam na lepší místo? Berte to prosím jen jako příklad. To je vlastně jen ale polovina. Ta druhá část je, že se na fasádu kromě pasty do otvorů instalují průhledné plastové držáky s křemennou vrstvou uprostřed, které naopak strakapoudy přitahují a to doslova jako magnet. Na naší fasádě se nestalo ani v jednom případě, že by strakapoud začal klovat nový otvor. On se strakapoud vrátil, ale ty „načaté“ otvory nechal být, protože v nich byla namazaná pasta Antistrakapoud a do nich se mu nechtělo i když o nich věděl. A do držáků s křemennou vrstvou (jsou rovněž součástí sady Antistrakapoud) kloval doslova „ostošest“. Jsou to strašné rány. Takže pokud někomu vadí hluk – asi má smůlu, ale nám šlo o zastavení ničení fasády a tady klobouk dolů, ty držáky strakapouda opravdu zastavily. Ani v jednom případě nešel vedle něho. Neskutečné! Držáky mají ve středu tmavou barvu a ta nejspíš připomíná otvor a strakapoud se ji snaží zvětšit což pochopitelně nejde. Zároveň na fasádě úžasně rezonuje a to strakapouda asi baví. Ať tak či jinak – fasádu jsme opravdu zachránili, jinak by z ní asi moc nezbylo. Ale pochopitelně toto řešení nevnucuji. Pokud pomáhají i jiné řešení, určitě je zkuste. My jsme jen měli asi smůlu, protože nám selhalo naprosto všechno, co se psalo jako doporučení od ornitologů. Asi to je nějaký odolný strakapoud. Už jsme nevěděli, co máme dělat dál a Antistrakapoud nám to konečně vyřešil i když nás to stálo pěkné nervy. 🙂

      • EVA STODŮLKOVÁ napsal:

        TAKY SME TO VYZKOUŠELI. ZATÍM LÍTAJ POŘÁD, ALE HNED ZAS ODLÍTNOU A NEDĚLAJ DÍRY. PREJ TO JE TAK DOBŘE A MĚLI BY PŘESTAT I LÍTAT POTOM. JEŠTĚ POČKÁM A DÁM VĚDĚT, JAK TO DOPADLO. VY JSTE TO UŽ TAKY ZKOUŠELA PANÍ CARBOLOVÁ? HEZKÝ DEN, EVA

  5. Radovan Jambor napsal:

    Dobrý deň,

    existujú aj menej „invazívne“ riešenia, ako strkať ďatľom do diery nejakú „pastu“, určite to nie je príjemné a ani humánne riešenie, najmä v hniezdnej sezóne, a zrejme to nie je v poriadku ani z hľadiska právneho. Ďateľ je zákonom chránený živočích.

    Určité riešenie predstavujú makety/ atrapy samotných ďatľov.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *