O rorýsech

Rorýs obecný (Apus apus) je pták z řádu svišťounů (Apodiformes).

popis

Rorýs je malý pták dorůstající 16-17 cm. Má dlouhá srpovitá křídla o rozpětí 38-40 cm a vykrojený vidličnatý ocas. Váží průměrně 40g, je celý tmavě hnědý s bělavým hrdlem. Zobák má u kořene široký, na konci zašpičatělý. Jeho nohy jsou zkrácené, všechny 4 prsty směřují dopředu. Toto uspořádání prstů umožňuje se zavěsit, ale téměř znemožňuje kráčivou chůzi po povrchu. Pohlaví se od sebe nijak nápadně neliší. Dožívá se v průměru 7 let.

rozšíření

Rorýs hnízdí téměř v celé Evropě, na velkém území Asie a v severní Africe.  Je tažný, zimuje v subsaharské Africe.  Na zimoviště odlétá ihned po vyvedení mláďat na přelomu července a srpna.  Ze zimoviště se k nám vrací na přelomu dubna a května. Velmi dobře se přizpůsobil životu v přítomnosti člověka, v ČR hnízdí v počtu asi 60-120 000 párů (údaj z roku 2000).  Jeho početnost však prudce klesá, zejména díky masivnímu úbytku hnízdních příležitostí. Rorýs je výborný letec, létá rychlostí 35 km/h a dokáže vyvinout rychlost až 220 km/h.

způsob života a potrava

Rorýs tráví většinu života ve vzduchu v hejnu. Patří mezi nejobratnější letce – ve vzduchu loví potravu (létající hmyz a pavouky), pije, spí a dokonce se i páří. Střídá přitom svižný let s plachtěním. Plachtění mu umožňuje vystoupat až do výšky 2 kilometrů, pak upadá do mikrospánku a klesá. Během mikrospánku vypíná jednu polovinu mozku, ta druhá mezitím kontroluje let.  Pevnou zem potřebuje pouze po období hnízdění.  Hnízdí jednou ročně v období od května do konce července. Umí se velmi dobře přizpůsobit nepřízni počasí, která zapříčiňuje nedostatek potravy. Ptáci na nepřízeň počasí reagují snížením tělesné teploty (zpomalením metabolismu) a pobytem na hnízdě. Mladí ptáci přestávají přijímat potravu, čímž se zpomaluje jejich vývoj. Nehnízdící ptáci odlétají do míst s lepším počasím a po zlepšení podmínek se vracejí zpět do kolonie.

rozmnožování

Rorýsi hnízdí v puklinách a škvírách skal, ve stromových dutinách, ale také v prostorách lidských sídel – na budovách, pod střechou nebo pod trámy. Páry se tvoří na celý život, avšak samec a samice jsou spolu pouze v období rozmnožování. Pár je svému hnízdu věrný a vrací se k němu – stávající hnízdo si vylepšuje. Tam, kde jednou úspěšně vyhnízdí, tam se po zbytek života vrací. Na nové hnízdiště si zvykají i několik let! Hnízdo je tvořeno peříčky, stébly nebo kousky hadříků, které rodiče pochytají ve vzduchu a na místě slepují lepkavými slinami. Páření probíhá ve vzduchu, do hnízda snáší 2-3 bílá vejce o hmotnosti 3,5g, na kterých sedí oba rodiče průměrně 19 dní. Doba, po kterou se v hnízdě zdržují mláďata, je různá a odvíjí se podle dostupnosti potravy a počasí. Obvykle jsou mláďata na hnízdě 38 až 56 dnů a opouštějí hnízdo, když jsou jejich křídla 16 cm dlouhá. Krmící rodiče naloví denně až kolem 50g hmyzu jako potravu pro mláďata.